Vinařství ČZU na Mělníku na Chloumku patřící České zemědělské univerzitě v Praze je jedním z vinařících subjektů Mělnické vinohradnické podoblasti, sídlící 2 km severně od centra města Mělník. Sídlí na jižním úpatí vyvýšeniny zvané Chloumek. Středisko produkuje hrozny, ovoce na výměře cca 20 ha půdy. Centrem, kde je soustředěna výroba vína je historická budova zvaná Kartuziánský lis.
První zmínky o budově, která byla v roce 1982 získána jako sídlo budoucího vinařského střediska, jsou z roku 1628, kdy řád Kartuziánů odkoupil za 350 zlatých od paní Horákové z Mělníka pozemky na Chloumku. V té době byl nedaleko královského věnného města Mělník vybudován mnichy Kartuziánského řádu pocházejícími z Francie klášter.
Obyvatelé kláštera, kterým byly odepřeny některé životní požitky, si vše vynahrazovali popíjením vína, které získali z hroznů pěstovaných na svých vinicích v okolí kláštera. Vína zrála ve vinném sklepě vytesaném ve skále hluboko pod zemí, kde byla zaručena stálá nízká teplota. Po odchodu Kartuziánů se několikrát změnila budova i majitelé bývalého kláštera. Někteří z nich se stali purkmistry města Mělník. Název budovy se několikrát také změnil podle jmen majitelů. Podle posledních vinařících rodin se budova nazývala Svobodův, Růžičkův, Dufkův lis.
Po několika desítkách let přerušení vinařské činnosti získává v roce 1982 budovu a přilehlé pozemky VŠZ Praha. Vzniklé středisko se stalo součástí Školního zemědělského podniku Lány. Prvořadým úkolem střediska vinařství a ovocnářství bylo vytvářet příznivé podmínky pro pedagogickou a vědeckovýzkumnou činnost katedry zahradnictví agronomické fakulty VŠZ Praha a pro výkon pokusnictví. Jako součást ŠZP Lány byl i výrobní základnou pro produkci šlechtěného sadbového materiálu révy vinné, vína a ovoce.
Pro výsadbu vinic bylo využito nejúspěšnějších klonů odrůd révy vinné, vhodných pro oblast Mělníka. Sadba pro výsadbu vinic byla dovezena především z vinařských poloh v povodí Rýna, které se klimaticky shodují s podmínkami na Mělníku. Úkolem výzkumu bylo kromě jiného ověření vhodnosti cizích klonů a ověření nejvhodnějších v závislosti na podnoži, způsobu řezu, vedení a jiných faktorech. Největších úspěchů bylo dosaženo u klonů odrůd Ryzlink rýnský, ale i Rulandské bílé, Rulandské modré, Rulandské šedé, Sylvánské zelené, Müller Thurgau a dalších. Příznivě se ukázala i možnost případného použití nových odrůd v zahraničí již pěstovaných jako např. Kerner, Dornfeldr, Domina, dnes u nás hojně vysazovaných.
Vlivem politických a hlavně ekonomických změn po roce 1989 ustoupil zájem o výzkum vinařství na našem středisku. Prvořadým úkolem střediska se stala reprezentace České zemědělské univerzity v Praze, praktická výuka studentů různých oborů, možnost studentů provádět praktické pokusy při tvorbě bakalářských a diplomových prací a dosažení ekonomické soběstačnosti.
Rozloha hospodářství
Vinná réva se pěstuje na 12,86 ha vinice, k tomu je ještě 1,74 ha zahrady a 5,78 ha polí. Pracují zde stálí zaměstnanci, v období jarních prací a sklizně révy pracovníci sezónní.
Technologie výroby vína
Výroba vína probíhá klasicky, hrozny se zpracovávají co nejrychleji. Mošty kvasí při teplotě 18° C. Používáme ušlechtilé kmeny kvasinek. Vína zrají v našem vyhlášeném ležáckém sklepě. Vyrábí se zde přírodní, odrůdová jakostní a přívlastková vína s minimální chemickou úpravou. V pěstování výrazně převažují bílé odrůdy nad modrými.